"Již na jaře jsme představili náš návrh novely školského zákona s cílem zachovat možnost volby mezi matematikou a cizím jazykem ve společné části maturity. Rovněž jsme navrhli přiznání střední úrovně vzdělání žákům, kteří neuspějí u maturity, aby z pohledu zákona nedisponovali pouze základním vzděláním a měli větší perspektivu i z hlediska pracovního uplatnění. Ve shodě s vládním návrhem jsme rovněž podpořili přenesení písemných prací a ústních zkoušek do profilové části maturity, za kterou zodpovídají školy. Vláda nyní náš návrh nepodpořila, vypůjčila si z něj ale zachování volby mezi maturitou z matematiky a cizího jazyka. Zavedení povinné zkoušky z matematiky by podle našich odhadů za současného stavu vedlo pouze k tomu, že by u zkoušky až třetina žáků neuspěla. Jsme rádi, že jsou vládní poslanci stejného názoru," uvedl pirátský poslanec Lukáš Bartoň, předkladatel původního pirátského návrhu novely.

Pirátská strana považuje matematiku, rozvoj matematického uvažování a logického myšlení za velmi důležité. V prvé řadě je nicméně nutné zaměřit pozornost na posilování kvality výuky nejen na středních školách, ale i na druhém stupni základních škol. Zavedení povinné zkoušky z matematiky podle Pirátů samo o sobě nikterak neposílí znalosti a dovednosti žáků.

"Co je pro nás největším zklamáním je to, že se dnes nepodařilo prosadit náš návrh, aby bylo žákům, kteří u maturitní zkoušky neuspějí, z pohledu zákona přiznáno středoškolské vzdělání bez maturity. Považuji za tristní, aby žák, který úspěšně ukončil studium na střední škole, skončil pouze se základním vzděláním, pakliže nezvládne maturitní zkoušku," dodává Bartoň. Započtení úspěšně ukončeného čtvrtého ročníku, byť bez maturity, je největším deficitem vládního návrhu, a zároveň největším rozdílem oproti zamítnutému pirátskému návrhu.