Vládní návrh zákona ruší daň z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětným účinkem. Daň již nezaplatí nikdo, kdo nemovitost nabyl nejpozději v prosinci 2019. Návrh dále upravuje prodloužení časového testu pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení z 5 na 10 let. Prodloužení časového testu bude účinné pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021. Cílem opatření je omezit prostor pro spekulanty na realitním trhu.

Druhá změna se týká zrušení možnosti uplatňovat si odpočty úroků z nově uzavřených smluv o úvěru na bydlení jako nezdanitelné části základu daně. Odpočty úroků si bude moci ještě uplatňovat každý kupující, který nabyde nemovitost nejpozději v prosinci 2021. To znamená, že pro nemovitosti nabyté v období od prosince 2019 do prosince 2021 platí, že kupující nebude hradit daň z nabytí a současně mu bude umožněno uplatňovat si odpočty úroků z úvěru na bydlení od základu daně. Cílem opatření je povzbudit trh s nemovitostmi negativně ovlivněný koronavirovou krizí a podpořit dostupnost vlastního bydlení.

"Potvrdilo se, že trpělivost růže přináší. Je to skvělá zpráva pro topící se realitní trh a především pro mladé rodiny, které tímto povzbudíme k pořízení si vlastního bydlení. Čtyři procenta z kupní ceny bytu dnes v Praze znamenalo klidně 200 - 300 tisíc korun navíc," uvedla ministryně financí Alena Schillerová a dodala: "Platí zpětná účinnost návrhu a daň z nabytí tak nezaplatí nikdo, kdo nabyl nemovitost nejpozději v prosinci 2019. Není tedy žádný důvod vyčkávat s převody." Cílem návrhu zákona je z dlouhodobého hlediska zlepšit dostupnost bydlení ve vlastním pro mladé lidi, kterým v okamžiku po nákupu domu či bytu zbyde více peněz v hotovosti.

Peníze hned, ne až za třicet let
"Kupujícím díky návrhu zůstane více peněz než předtím a především je budou mít hned, ne až za dvacet či třicet let po splacení úvěru. Těm, kdo již daň z nabytí zaplatili, necháme samozřejmě uplatňovat odpočty dál. To samé platí i pro ty, kteří zaplatili dřívější daň z převodu nemovitostí. A nově si odpočty úroků z hypotéky budou uplatňovat i ti, kdo si pořídí bydlení nejpozději do konce roku 2021," vysvětluje záměr ministryně financí Alena Schillerová. "Refinancování dříve uzavřených hypoték samozřejmě bude v zákoně ošetřeno tak, aby nebylo posuzováno jako nový úvěr," dodává.

Zpětné účinky
Z návrhu zákona budou mít zpětně prospěch všichni, jejichž daň byla splatná od 31. března 2020. Ti již nebudou mít povinnost daň z nabytí zaplatit. To se týká všech poplatníků, kteří dokončili svůj vklad na katastr v průběhu prosince 2019 nebo později. "Jedná se o množinu lidí, kterým jsme v rámci liberačního balíčku odsunuli úhradu daně z nabytí až do konce srpna. Nyní tuto daň nemusí platit vůbec. Těm, kteří ji už v předstihu zaplatili, vznikne přeplatek, o jehož vrácení mohou požádat," říká ministryně Schillerová.

Rušíme daňové výjimky a snižujeme byrokracii
Návrh postupně odstraní několik selektivních daňových výjimek, se kterými se MF zavázalo bojovat a zjednodušovat tak daňový systém. Selektivní daňovou úlevou je nejen daň z nabytí nemovitých věcí, která obsahuje řadu výjimek, ale značně selektivní je i odpočet úroků z hypotečních úvěrů od základu daně. "Každá daňová výjimka ve svém důsledku generuje zvýhodnění jedné skupiny na úkor jiné. Uplatnění odpočtu úroků z hypotečních úvěrů nabízí úlevu těm, kteří pro financování bydlení využijí úvěrů od finančních institucí, zatímco znevýhodňuje ty, kdo mají naspořeno z vlastního nebo jim např. půjčí rodiče. Tím se fakticky podporuje život na dluh," uvádí ministryně Schillerová a dodává: "Se samotnou daní zanikne i povinnost podávat formuláře k dani z nabytí. Díky méně papírování budeme moci snížit počty úředníků o přibližně 500 míst, což ušetří řádově stamiliony korun. Jde o pragmatické řešení, na kterém vydělá každý."

Fiskální dopady
Kvůli zrušení daně z nabytí nemovitých věcí by státní rozpočet přišel po zbývající část roku 2020 o výnos ve výši 10,6 mld. Kč a v následujících letech o výnos ve výši 13,8 mld. Kč. Naopak pozitivní dopad zrušení uplatňování odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení na veřejné rozpočty je odhadován ve výši cca 5 mld. Kč.